První crash test

Provedením prvního crash testu dne 21. 10. 1996 zahájila zkušebna ÚVMV (v majetku TÜV Bayern – nyní TÜV SÜD) novou éru zkoušení vozidel v blízkosti Škoda Auto.

První crash test 21. 10. 1996

První crash test 21. 10. 1996

Zkušebna byla od počátku stále vybavena statickými zkušebními zařízeními a prováděla tak nadále nezávislé testování i pro ostatní výrobce motorových vozidel. Nicméně oblast dynamických zkoušek, tedy crashových a saňových se postupně stávala výhradní doménou Škoda Auto. Bylo to důsledkem toho, že vývoj ostatních značek se přesouval do jejich mateřských závodů (například Karosa – do Francie) a nebo z důvodu dokonce jejich úplného zániku (například LIAZ, osobní divize TATRA).

V letech 2000–2001 zkušebna na žádost Škoda Auto prošla rozsáhlou rekonstrukcí, kdy došlo k prodloužení rozjezdové dráhy o dalších 50 m. Hlavním důvodem bylo snížení setrvačných sil působících na zkušební figuríny v době rozjezdu – tedy před samotným nárazem. Pro zkušebnu byl ÚVMV a firmami PEG a AMS zkonstruován a vyroben nový pohonný systém, který měl ve spolupráci s padací věží docílit pozvolnějšího rozjezdu a přesné doregulování na zkouškovou rychlost.

Elektrická Pohonná Jednotka ÚVMV

Elektrická Pohonná Jednotka ÚVMV

Hydraulická brzda INOVA v odkrytém stavu

Hydraulická brzda INOVA v odkrytém stavu

Dále byla při této příležitosti navázána spolupráce mezi ÚVMV a firmou INOVA, jejímž výsledkem byla instalace unikátní hydraulické brzdy a saňového vozíku do podlahy zrekonstruované zkušebny. Brzda byla kompletně uložena pod úrovní podlahy na samostatné dráze vedle dráhy crashové a v blízkosti nárazové bariéry. Obě dráhy byly propojeny jednou „nekonečnou“ smyčkou lana s možností změny směru pohybu. Místa na provádění crashů a saňových zkoušek byla tedy umístěna v těsné blízkosti. Nad oběma místy byl na jeřábovou dráhu doplněn druhý světelný jeřáb. Tím se samotné zkouškové děje soustředily do jedné oblasti a odpadlo tak stěhování zařízení z jednoho konce haly na druhý, jak tomu bylo před rekonstrukcí.

Příklad saňové zkoušky a natrénovaného dynamického pulsu

Příklad saňové zkoušky a natrénovaného dynamického pulsu

V roce 2001 byl učiněn další revoluční krok v podobě přechodu filmování digitálními kamerami tehdy pod značkou KODAK HG 2000 – tím byla ukončena téměř 30ti letá éra filmování klasickými mechanickými rychlokamerami Weinberger Stalex. Najednou bylo možné kameru nastavit přímo na živý obraz, nahrát zkušební záběr, zkontrolovat ho a doladit. Ihned po provedení zkoušky bylo možné, do té doby nemožné - shlédnout video z crashe. Začala se psát nová moderní historie zkoušek pasivní bezpečnosti.

Kamera Weinberger Stalex vs digitální kamera KODAK HG 2000

Kamera Weinberger Stalex vs digitální kamera KODAK HG 2000

V dalších letech pod taktovkou TÜV SÜD s měnícími se názvy firmy (TÜV UVMV, TÜV SÜD Auto CZ a nakonec TÜV SÜD Czech) procházela zkušebna zejména stabilizací personálu, získávání nových zkušeností při zkouškách nových právě začínajících spotřebitelských testů EuroNCAP a s tím souvisejícími technickými inovacemi jako byl nákup nového měřícího systému MiniDAU od firmy Kayser Threde, nákup nových figurín pro boční náraz EuroSID druhé generace tedy zkráceně ES2.

Nový měřící systém MiniDAU od firmy Kayser Threde

Nový měřící systém MiniDAU od firmy Kayser Threde