Řidičský průkaz na celý život – opravdu dobrý nápad?
Většina z nás si průkaz způsobilosti k řízení vydělala v mladém věku. Absolvovali jsme autoškolu, zvládli teorii i praktické jízdní zkoušky a od té chvíle máme v kapse dokument, který nám umožňuje sednout za volant kdykoli a téměř kdekoliv – po celý zbytek života. Pravidla silničního provozu se přitom průběžně mění, přibývají nové dopravní značky, mění se priority chodců a cyklistů, zavádějí se nová bezpečnostní opatření. Ale nikdo po nás znalost těchto novinek nevyžaduje.
V České republice prošel zákon o silničním provozu desítkami novel. A některá pravidla se změnila zásadně – např. přednost na kruhovém objezdu, povinnost blikat když jedu po „odbočující“ hlavní silnic apod.
Přitom statistiky hovoří jasně: každý rok se na českých silnicích stane cca 100 tisíc dopravních nehod. Nejčastějšími příčinami jsou nepřiměřená rychlost, nepozornost a nedání přednosti v jízdě. Jinými slovy: porušování pravidel, která jsou součástí každé autoškoly.
Co říkají výzkumy: zapomínáme, ale ne rovnoměrně
Výzkumníci z Nizozemska zveřejnili v roce 2025 v prestižním časopisu Scientific Reports rozsáhlou studii. Analyzovali data od 50 857 (padesát tisíc!) řidičů, kteří složili zkoušku v letech 2019–2023 a poté byli požádáni o opakování části testu. Výsledky jsou ilustrativní:
- Přibližně polovina testových otázek vykazovala statisticky výrazný pokles správných odpovědí v čase.
- Nejrychleji se zapomínají přesná pravidla – například přednost v jízdě na konkrétních typech křižovatek nebo předpisy o osvětlení vozidla.
- Lidé s nižším vzděláním měli při opakování testu horší výsledky než při původní zkoušce.
- Řidiči, kteří více jezdí, si určitá praktická pravidla udržují lépe – ale pouze ta, s nimiž se denně setkávají. Méně frekventované situace zapomínají stejně jako ostatní.
Výzkumníci uzavírají: znalosti, které se zdály pevně zakotveny při skládání zkoušky, jsou v průběhu let systematicky zapomínány – zejména ta pravidla, která jsou formulována přesně a nevyplývají intuitivně ze situace.
Britské šetření: 95 % řidičů by neprošlo
Britská pojišťovací skupina Direct Line zadala v roce 2025 průzkum mezi 2 000 britskými řidiči. Předložila jim 15 otázek z aktuálního testu – a výsledek byl šokující. Plných 95 % dotazovaných by u testu neuspělo. Jiný průzkum společnosti Carmoola zjistil, že průměrné skóre činilo 31 z 50 bodů, přičemž hranice způsobilosti je 43 bodů. Téměř dvě třetiny řidičů by zkrátka propadly.
Britská autoškola AA provedla vlastní šetření mezi více než 10 000 členy. Plných 75 % respondentů přiznalo, že by test pravděpodobně nedali kvůli nedostatečné znalosti pravidel. Přesto 86 % z nich bylo přesvědčeno, že by zvládlo praktickou jízdu.
Jak je to dnes v České republice
Běžný řidič skupiny B nemusí po získání řidičského oprávnění absolvovat žádné další teoretické ani praktické přezkoušení. Při výměně řidičského průkazu se kontroluje pouze platnost dokladu a totožnost držitele. Samotné znalosti dopravních předpisů se neověřují.
Výjimkou jsou situace, kdy řidič přijde o řidičské oprávnění například v důsledku dosažení 12 bodů nebo zákazu řízení. V takovém případě musí znovu absolvovat přezkoušení odborné způsobilosti.
U profesionálních řidičů je situace jiná. Ti musí pravidelně absolvovat školení a další vzdělávání.
U běžných řidičů však může nastat situace, kdy člověk úspěšně složil zkoušku například v roce 1985 a od té doby nikdy neprokázal, že zná aktuální pravidla provozu.
Jak to řeší svět
Mnoho států, stejně jako u nás, se zaměřuje jen na zdravotní způsobilost, zrak nebo kognitivní schopnosti starších řidičů.
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že samotné opakované testování nemusí automaticky znamenat vyšší bezpečnost. Některé studie totiž naznačují, že přísnější obnovování oprávnění může snížit počet aktivních řidičů, ale vliv na nehodovost není vždy jednoznačný.
Odborníci proto upozorňují, že důležitější než jednorázová zkouška může být průběžné vzdělávání řidičů. Například krátké online kurzy nebo povinné seznámení s novinkami v legislativě mohou být efektivnější než klasický test podobný autoškole.
Argumenty pro a proti: co říkají odborníci
Proč přezkoušení dává smysl
- Pravidla se mění. Každá novela zákona o silničním provozu přináší nová pravidla, s nimiž se tisíce řidičů nikdy aktivně neseznámí.
- Zapomínání je prokázané. Vědecké studie potvrzují, že přesná zákonná pravidla (nikoli intuitivní jízdní dovednosti) se v průběhu let prokazatelně vytrácejí z paměti.
- Sjednocení úrovně znalostí. Někteří řidiči získali oprávnění před desítkami let za zcela jiných podmínek než dnešní žadatelé. Všichni by měli mít stejná pravidla/znalosti a chovat se podle nich.
- Prevence je levnější než léčba. Jedna vážná dopravní nehoda stojí společnost miliony korun – v přímých nákladech zdravotní péče, výjezdů záchranářů, soudních řízení a ušlé produktivity.
- Motivace ke vzdělávání. Hrozba přezkoušení nutí řidiče, aby se průběžně zajímali o změny v předpisech – podobně jako profesní řidiči, kteří povinné školení absolvují pravidelně.
- Digitální alternativa je snadno dostupná. Online školení novinek a jednoduchý test s okamžitou zpětnou vazbou může být levným a pohodlným řešením bez nutnosti fyzické návštěvy autoškoly.
- Logistika je obrovská. Česká republika má přibližně 5,5 milionu registrovaných řidičů. Přezkoušení každých deset let by znamenalo 550 000 testů ročně. -> Řeší online školení.
- Test znalostí nerovná se bezpečný řidič. Řidič může znát pravidla nazpaměť a přesto jezdit agresivně nebo nepozorně. Korelace mezi výsledky teoretického testu a nehodovostí není přímočará.
- Sociální dopady. Pro starší nebo socioekonomicky znevýhodněné skupiny může povinné přezkoušení fungovat jako diskriminační bariéra přístupu k mobilitě.
- Pravděpodobnost odporu veřejnosti. Mezinárodní zkušenosti ukazují, že návrhy na povinné přezkoušení naráží na silnou nevoli – lidé vnímají odebrání průkazu jako zásah do základní svobody.
- Možnost podvádění. Online školení může udělat někdo jiný.
Proč to není tak jednoduché
- Logistika je obrovská. Česká republika má přibližně 5,5 milionu registrovaných řidičů. Přezkoušení každých deset let by znamenalo 550 000 testů ročně. -> Řeší online školení.
- Test znalostí nerovná se bezpečný řidič. Řidič může znát pravidla nazpaměť a přesto jezdit agresivně nebo nepozorně. Korelace mezi výsledky teoretického testu a nehodovostí není přímočará.
- Sociální dopady. Pro starší nebo socioekonomicky znevýhodněné skupiny může povinné přezkoušení fungovat jako diskriminační bariéra přístupu k mobilitě.
- Pravděpodobnost odporu veřejnosti. Mezinárodní zkušenosti ukazují, že návrhy na povinné přezkoušení naráží na silnou nevoli – lidé vnímají odebrání průkazu jako zásah do základní svobody.
- Možnost podvádění. Online školení může udělat někdo jiný.
Střední cesta: online školení bez sankce
Řada odborníků na bezpečnost silničního provozu proto navrhuje kompromis: nikoli povinné přezkoušení se sankcí odebrání průkazu, ale povinný (nebo silně motivovaný) opakovací školení v online formátu. Takový kurz by informoval o aktuálních změnách v předpisech, upozornil na nejčastěji zapomínaná pravidla a umožnil řidičům ověřit si znalosti bez stresu z hrozícího odebrání průkazu. Přitom by mohl být podmínkou pro obnovu průkazu – nikoli zkouškou s konkrétním výsledkem, ale potvrzením absolvování kurzu.
Britský průzkum z roku 2026 ukázal, že téměř polovina řidičů sama uznává, že by měli pravidelně opakovat teoretický test. Celých 65 % by bylo ochotno absolvovat online test. Zájem tedy existuje – chybí systémový impuls.
Co by přezkoušení mělo zahrnovat?
Pokud by Česká republika zavedla periodicitu přezkoušení nebo alespoň povinné opakovací kurzy, měly by se zaměřit na oblasti, v nichž dochází k největšímu propadu znalostí:
- Přednost v jízdě na různých typech křižovatek (pravidlo vpravo, hlavní/vedlejší, dopravní značení).
- Jízda v kruhovém objezdu – stále patří k nejčastějším zdrojům nedorozumění.
- Nová pravidla pro cyklisty a mikromobilitu (elektrokoloběžky, elektrokola).
- Předpisy o osvětlení vozidla – kdy a jaká světla použít.
- Bezpečná vzdálenost a brzdná dráha při různých rychlostech a povětrnostních podmínkách.
- Používání mobilního telefonu a dalších elektronických zařízení za jízdy.
- Pravidla pro vozidla s alternativním pohonem (elektromobily, hybridní vozidla).
- Chování v tunelech, na dálnicích a v dalších specifických situacích.
- Aktuální změny v zákoně o silničním provozu od poslední verze průkazu.
Optimální formát by mohl být online vzdělávací kurz a jednoduchý test o 10–20 otázkách s okamžitou zpětnou vazbou, přístupný přes webový portál nebo mobilní aplikaci, bez limitu počtu opakování a s cílem vzdělávat, nikoli trápit.
Závěr: Silnice patří všem – znalosti pravidel by měly také
Přezkoušení řidičů každých deset let při obnově průkazu je myšlenka, která má silné vědecké argumenty na své straně. Výzkumy potvrzují, že zapomínáme – a to právě ta pravidla, jejichž neznalost způsobuje nehody.
Česká republika stojí před volbou: pokračovat ve stávajícím systému, kde si znalost pravidel každý hlídá sám – nebo vytvořit systémový nástroj, který řidičům pomůže držet krok se změnami. Vhodným kompromisem se zdá být povinné online opakovací školení vázané na obnovu průkazu – bez hrozby odebrání způsobilosti, ale s jasným signálem, že bezpečnost silnic je věc společná.
Bezpečnost silnic nezačíná u konstruktérů vozidel ani u správců komunikací. Začíná u řidičů. A ti by měli vědět, co smějí, co musejí a co nesmějí – ne jen v osmnácti letech, ale po celý aktivní řidičský věk.
Zdroje: Scientific Reports (2025), Direct Line Group (2025), AA Driving School (2024), Carmoola (2024), Quotezone (2026), Progressive Insurance, Policie ČR – statistika nehod 2024, Evropský parlament – modernizace pravidel řidičských průkazů (2025), World Economic Forum, Bloomberg.